Úryvek (první)

25. ledna 2015 v 14:24 |  Psaní
Ahoj, začala jsem psát knihu, ale zatím mám jen první kapitolu. Myslím, že to nevadí, stejně budu pokračovat. Dám sem úryvek a chtěla bych znát váš UPŘÍMNÝ názor. Co se vám líbí, co byste změnili apod. Díky moc.Usmívající se

Doma se rychle osprchovala a šla si lehnout. Dlouho přemítala o svém životě a co vlastně znamená žít.
Nemohla usnout, a tak rozsvítila světlo a listovala si v encyklopedii zvířat. Vždyť už ji znám celou nazpaměť, napadlo ji a zavřela knihu. Ale všechny svoje knížky už měla přečtené. Musím zajít zítra do knihovny. A tak jen ležela a koukala do stropu.
"Jak to, že nespíš?" vyrušila ji z přemýšlení mamka, když otevřela dveře a sedla si k ní na postel.
"Nemůžu usnout, pořád musím myslet na ten silný vítr. Jak se mohl tak rychle spustit? Vždyť byl přece klid a najednou prostě začala vichřice."
"No tak vichřice asi ne," usmála se máma, "ale silný vítr to byl. Ale už se tím netrap, on se zklidní."
"Tak jo," souhlasila Elisabeth s tím, že už to nechá být. Ono se to venku nějak srovná. Příroda je mocná.
"Dobrou noc, zlatíčko. A už spi. Zítra tě ještě čeká škola, musíš se vyspat." Maminka dala Elisabeth pusu, zhasla světlo a šla si také lehnout.
Ale Lis ještě nešla spát. Sedla si k oknu a pozorovala hvězdy s Měsícem. Vždy to tak dělala, když nemohla usnout. Uklidňovalo ji to. Na nic nemyslela. Jen se dívala, až se jí začaly nakonec zavírat oči. Šla spát a celkem rychle usnula. Čekalo na ni další běžné ráno a příšerné dopoledne ve škole, kde to nesnášela.
Ale opravdu bych potřebovala upřímný názor.Usmívající seDěkuju moc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gil Gil | Web | 29. března 2015 v 20:06 | Reagovat

Elisabeth je už na první pohled zajímavá osobnost :-)

2 Allex Allex | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 20:41 | Reagovat

[1]: to tedy je ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama